Baronek
Když jsem před 6ti týdny náhodou natrefila na vaše internetové stránky při hledání kamarádky pro kotěcí slečnu mého přítele, ani ve snu by mne nenapadlo, že to nakonec budu já, kdo od vás z útulku bude odcházet s plnou přenoskou. Baronek mě zaujal již na fotce mezi zvířátky, nabízenými k adopci, na první pohled. O týden později jsem stála před kocourkovou ubikací a nevěřícně sledovala, jak si přátelsky snaží vydobýt mé pohlazení ťapinkou, kterou vystrkoval skrz mřížku a sahal mi na ruce a obličej, celý mokrý, jak si předtím několikrát šlápl do misky s vodou.
Uplynul další týden a Baronek vystupoval z přenosky u nás doma. Jeho první krůčky jsem očekávala trochu s obavami, ale naprosto zbytečně. Baronek vyskočil s energičností sobě vlastní a okamžitě se pustil do mazlení, hry s provázkem a následně jídla.
Bohužel, kvůli vážným a vleklým zdravotním potížím, které se projevily několik dní po adopci, musel Baronek strávit celkem měsíc v karanténě jednoho pokoje a s dalšími dvěma kočičími spolubydlícími se směl oťukat jen z dálky, skrz mřížku přenosky. Když kocourkovi paní veterinářka konečně dovolila přímý kontakt s nimi, bez problémů se to neobešlo. Albert – vedoucí domácnosti na slovo vzatý, a jeho o dva roky mladší kamarád Alfréd, jsou již kocourové ve svých letech, kteří potřebují svůj klid, a Baronek je pro tyto důstojné postarší pány příliš velký divoch. Dnes kolem sebe kocourci sice dokáží někdy projít bez vrčení a syčení, občas se očuchat nebo se proběhnout po bytě, ale přátelství se jejich vzájemnému vztahu říkat nedá. I když Albert s Alfrédem pomalinku začínají chápat, že Baronek je věčné koťátko, které si chce jen hrát, ne jim ublížit. Baronek je neuvěřitelně vitální, až hyperaktivní zvířátko, je znát, že po tom, co v minulosti musel prožít, má obrovskou radost z každého prostoru, který vidí kolem sebe, a užívá si pohybu. Vydrží běhat po bytě i několik hodin bez přestávky a stačil si nás doma vychovat tak, abychom si s ním hráli minimálně 2 hodiny denně. Pokud se mu dostatečně nevěnujeme a on se nudí, je schopen zlikvidovat cokoliv, co mu přijde do cesty, takže už jsme byli svědky stěhování obsahu všech polic v pokoji na zem, nebo přesazování pokojových rostlin z květináče do koberce. My, při pokusech vychovat Baronka, občas tvrdě narážíme. Kocourek má svou hlavu, a přestože jindy poslouchá skoro jako pejsek, najednou ho napadne nějaká rošťárna a než člověk stačí mrknout, nezbývá mu, než odstraňovat katastrofu, kterou Baronek mezitím vyrobil. Bývá opravdu jako uragán, který neutišíte a když se rozběsní, je radno se před ním skrýt :-) Baronek je ohromně inteligentní a bystrý, okamžitě pochopí všechno, co mu vysvětlíme nebo předvedeme. Je komunikativní a hodně závislý na lidské společnosti. Když dostane do misky jídlo, okamžitě se šťastně rozvrní. Je vděčný za běžné věci, které mu až donedávna nebyly dopřány. Hrdě hlásíme, že jsme běháním vytrénovali svalíky na zadních nožkách, které už jsou stejně široké, jako nožičky přední, že srst má Baronek nádherně lesklou a hebkou, má obrovskou chuť k jídlu a mazlení. Baronek je prostě naše štěstíčko, které nám každý den přináší spoustu radosti. Chtěli bychom spolu s Baronkem poděkovat paní Strišové za rady a ochotu při řešení kocourkových zdravotních komplikací, a za to, že věnuje čas a lásku těm zvířátkům, která to potřebují. Přejeme jí mnoho síly do její činnosti, a majitelům malých chlupatých divochů trpělivost, železné nervy a pevný nábytek. 
