Nadace na pomoc zvířatům

26.12.2014

Na Vánoce za mnou přijela rodina, brácha spočítal, že celkem má Frája už 12 jmen a přezdívek a další přibývají (Dasty, Frája, Jeho veličenstvo vybírač košů, Ušomil, Krasomil, Ďábel (na to slyší znamenitě), Obluda, Kazimír, Roští, Křoví, Kašpar, Vousatej Kozel), což dokazuje jeho šlechtický původ. 

Všichni vzali na vědomí přítomnost reinkarnovaného Karla IV., takže komunikace se psem teď vypadá nějak takhle: "Vaše veličenstvo, pokud si přejete naservírovat Vaší ctěnou snídani, zvedněte se laskavě z mých nohou, neboť jsem poněkud indisponována, když na mě spočívá váha Vaší jasnosti. Pokud si ale přejete pokračovat v ranním drbání, válejte se po mně dál prosím, bude mi opravdovým potěšením Vás řádně podrbat."  

Dnes mi Frája utekl za zajícem, ale kupodivu se za chvilku zase vrátil.

Kimča ho občas vyprovokuje a on jí pak vezme hlavu do tlamy. Kromě pidi oděrky na uchu už má i na dvou místech maličko rozraženou kůži na hlavě. Nic to není, jedno už není vidět vůbec, na druhém má stroupek. Zatím si z toho, že z ní Frája udělal cedník děláme legraci a říkáme jí "ty Hlavo děravá".  Doufám, že přestane provokovat a vyjíždět a že to bude dřív, než jí Frája ukousne hlavu.

Povedlo se mu naprosto nenápadně stáhnout z linky 3 obalené řízky připravené ke smažení. Kdyby je maminka neměla spočítané, nikdo by si toho nevšiml. - Od té doby Frája Vánoce miluje!  

Nenápadně ukradl a rozkousnul vánoční ozdobu, ale byl velmi opatrný a nepořezal se, ani žádný střípek nespolkl, včas jsem mu to sebrala.

Zdravíme

Šáry, Kimča, Frája

10.1.2015

dnes jsem byla se psy na cvičáku. Frája si moc potřeboval zahrát na honěnou s někým sobě rovným - u Kimči se nesetkává s nadšením. Lítal tam se psy a vypadal vyloženě šťastně, krásně se usmíval.

Všem jsem vysvětlila jaký má osud a že ho mám teprve chvilku a ještě není moc vychovaný atd. Načež nám Frája opakovaně předvedl ukázkové přivolání, sedni i lehni a všem nám spadla čelist k zemi.  (A navíc bez pamlsků, jen za pomazlení a pochvalu!)

Pak se nám věnovala cvičitelka a zkoušeli jsme chodit na vodítku a vždycky když netahal, vnímal kam jdeme a reagoval na to, dostal pamlsek. Šlo mu to krásně, je opravdu velmi inteligentní, budu to s ním muset dělat častěji. Začínám věřit tomu, že bychom se mohli časem propracovat i ke dvojvodítku aniž by na něm Frája Kimču uškrtil. 

Cvičitelka mi také vysvětlila a ukázala na svém psovi, jak spolu stopují. Všichni na cvičáku se shodli, že to by bylo pro Fráju ideální. Není to fyzicky náročné, ale unaví ho to, protože se bude muset soustředit a čmuchat a pod.

Oba psi padli doma jak dvě mrtvolky. (S Kimčou jsem poprvé zkoušela zdolávat agility překážky.) Já jsem padla taky.  

16.3.2015

Krásné jaro vinšujeme,

máme následující novinky: Byli jsme vlakem u veterináře, dostali jsme další léky na dysplazii. Frája byl zvážen, má rovných 20 kg. Následující den jsme jeli vlakem na stříhání a to už se F. choval jako protřelý harcovník, sice po mně vrhal znechucené pohledy, ale ani si už nesundával košík. Paní ho vzala velmi nakrátko, z toho psa zbyla jenom půlka!  Ale pro jednou to neuškodí, alespoň vím, jak vlastně vypadá.

Koupila jsem Frájovi reflexní vestičku, aby byl vidět, když jdeme pro sýry na farmu 5 km po silnici a taky aby mi ho v lese někdo nezastřelil. Po prvním nasazení vestičky byl F. tak zabrán do jejího sundávání, až docela tvrdě narazil do přívěsu před sousedovic domem, který tam stojí odjakživa...s vestičkou se pak raději smířil. 

Frája je mocný hraboš. Jak se zabere do hrabání v myší nebo krtčí díře není skoro v lidských silách ho od ní odtáhnout...už se to od něj naučila i Kimča! Takže teď neúnavně hrabou oba a jsou celí od hlíny. Třeba je zaměstná Metrostav, i při budování tunelu Blanka by byli jistě k užitku.

Včera na cvičáku výcvikářka prohlásila, že Frája je úžasný a má velký potenciál akorát já to prý nemám pokazit!  Dokonce jsme pak měli za úkol předvést se jednomu pánovi se psem a to z toho důvodu, že jeho pes ho úplně ignoroval, zatímco Frája mě vnímá a udělá, co mi na očích vidí. Toho podle výcvikářky potřebuje ten pán alespoň z části také dosáhnout.

Fráju už je možné pustit na našem kousku břehu bez toho, aby běhal na silnici. Maminka tvrdí, že je to její zásluha. Prý strávila mnoho času tím, že chodila se psy po břehu a vštěpovala jim, že sledovat řeku a bránit nás před případnými vetřelci, kteří by po ní mohli připlout je životně důležitá mise hodná jen těch nejlepších a nejstatečnějších psů. Od té doby kdykoli tam se psy jdu, oba sedí, upřeně čučí do vody a každá opovážlivě proplouvající PET láhev je nemilosrdně vyštěkána do patřičných mezí! 

Kimča za dobu, co máme Fráju, úplně omládla. Musela si zvyknout na novoty a prospělo jí to. 

Psy nejvíc potěší, když se nezavřu na záchodě, potom se za mnou přiřítí v následujícím pořadí: Frájova hlava rozrazí dveře, potom běží Kimča, nadšená, že nemusí rozrážet dveře, nad ní Frájův krk a za ní zbytek Fráji!  Nedávno jsem je přistihla, jak Kimča olizuje Fráju, což je zatím největší důvěrnost, kterou si tato nesourodá, pomalu se sžívající dvojka vyměnila.