Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kiky

3. 10. 2006

Dobrý den p. Strišová, 
 
po delší době se opět ozývám s krátkou zprávou o Kiki. Je již větší, přítulnější
a odvážnější.
 
Pod dohledem ji pouštíme na zahradu, kde objevuje nové prostory. Poslední dny se
pokouší lézt na stromy. S obavami čekáme, ve které výšce se zastaví.
 
Snažíme se ji naučit na krátké povely - Kike NE (to aby nešla k plotu) a Kiki HAM HAM (to aby šla k misce).  Spolehlivě jde jen (podle čichu) k misce. Granule jí v nouzi nejvyšší, lépe jí jedou konzervy či kapsičky. Mléko ji nedáváme, piškoty apod. jí také nechutnají. 

Obrazek

 
Dnes jsme byli poprvé u veterináře - na očkování, běžnou prohlídku a hlavně jsme
se naučili jak čistit uši. To byla pro Kiki jistě úleva. To je taky jediné, co se jí z návštěvy líbilo. 
 
Jinak musím napsat, že první zvířecí přírůstek v rodině - to jsou zážitky. Nejkrásnější je, když nás vítá - položí si hlavičku na nohu (nejradši když  máme holou nohu), přitlačí se k nám a nechá se hladit. Za mladším synem běhá, závodí spolu, na to s nikým jiným nepřistoupila. Z počátku to ale vypadalo, že největší oblíbenec bude ten starší, od kterého se nechala vždy vzít do náruče a hladit. Ode mně čeká jídlo a k babičce a manželovi je spíše neutrální. 
 
Když jsme jí koupili speciální pelíšek (takovou látkovou pyramidu - kde má své soukromí), čekali jsme jak ho přijme - a když se nám to zdálo dlouhé, tak jsme ji tam prostě šupli, ona ven, my zase ji dovnitř - ale naštěstí ji to neodradilo a spí tam. 

S pozdravem

Pospíšilová Marcela

Obrazek